Měšťanská škola v Lipenci byla zřízena výnosem Ministerstva školství a osvěty v Praze z října 1929. Jednalo se o menšinovou školu v národně smíšeném obvodu. (Do té doby byla v Lipenci dvoutřídní obecná škola s malým počtem žáků). Přihlásilo se 39 žáků z obcí Lipenec, Tuchořice, Drahomyšl, Lipno, Jimlín, Hřivice a Touchovice.

 V kronice si můžeme přečíst: “Měšťanská škola v Lipenci byla zřízena jako škola hraničářská, aby byla vstupní branou do území národně smíšeného. Cílem naším je, aby byla šiřitelkou češství,nositelkou kultury a školou občanů, kteří by si vážili svého jazyka a neprodávali svoji národnost,aby české dítě nepropadlo soustavné germanizaci ve školách německých. Toť náš vznešený cíl, za který stále bojujeme a bojovat nepřestaneme, dokud nezvítězíme“.

Ředitelem školy se stal František Bouška, který vyučoval technické předměty. Kromě něj zde působil prof. Josef Klepš, učitelka dívčích prací Z. Andrejsková. Náboženství vyučoval farář Josef Sobotka a Emil Novák.

První třída měšťanky byla umístěna v budově německé obecné školy. Problémy byly s umístěním další třídy. Učilo se v pronajatých prostorách za vysoké nájemné.                           

Škola od samého začátku své existence byla velmi aktivní - žáci a učitelé nacvičili divadlo k oslavám T. G. Masaryka, uspořádala pietní slavnost za A. Jiráska, vzpomněli památky J. A. Komenského, zorganizovala lampionový průvod v den upálení J. Husa.

V březnu 1930 navštívil české i německé školy v Lipenci ministr školství dr. Ivan Dérer. To svědčilo o zájmu o zdejší českou školu, o potřebu její vlastní budovy.

Zájem o zdejší měšťanskou školu rostl. Zvyšoval se počet žáků. Byla ustavena společná správa s českou obecnou školou. Potíže byly s přestěhováním mateřské a obecné školy, protože majitelé objektů žádali zvýšení (i tak vysokých) nájmů. Děti byly přestěhovány do č.p.112 k Zíkům, bývalých schwarzenberských chlévů. O to více doufali učitelé i rodiče, že se rychle rozhodne o stavbě nové školy. Situací se zabýval i místní tisk.

Psal: „Lipenec je obec na jazykové hranici s českou většinou. Voláme a prosíme v hodině dvanácté, postavte nám vhodnou, ne přepychovou, jednoduchou budovu školní, aby naši děti nebyly nuceny hledati místa ve školách německých. Prosíme, aby i na tento důležitý, ale zapomínaný kout Postoloprtska bylo pamatováno při stavbách z výnosu státní půjčky. Tmavé a vlhké učebny ohrožují zdraví dětí,kazí jim zrak a několik dětí onemocnělo revmatismem.“

I v dalším školním roce narostl počet žáků, zvýšil se počet tříd. Byly přeplněné a navíc umístěné na třech místech. Situace se tak zhoršila, že děti chodily do školy obden. Dva čeští občané (Petřina a Rozner) uvolnili své obytné prostory pro žáky, opravili je a sami se odstěhovali do upravených chlévů. Třídy však od sebe byly vzdáleny až 1 km a to dělalo potíže zejména učitelům, kteří během přestávky nestačili  přejít do další třídy. Nájmy za šest objektů pro devět tříd v r. 1935 činily 21 500 Kč.

To všechno vedlo ke zintenzivnění úsilí o vytvoření české školy. Žádosti byly poslány na Ústřední matici školskou, která výstavbu škol financovala. Na Ministerstvo školství a národní osvěty, poslanecké sněmovně Národního shromáždění. Velké úsilí vyvinul i inspektor K. A. Polánek.

Povolení ke stavbě vydal Okresní úřad v Žatci v březnu r.1936. Do Lipence přijeli architekti J. Hlaváček a K. Honzík. Škola měla být původně jednopatrová, ale Ministerstvo školství prosadilo návrh na školu dvoupatrovou. V ní měla být jak škola obecná, tak měšťanská i mateřská škola.

Se stavbou se mělo začít už v květnu 1936. Proti výstavbě se postavili místní Němci, ale i představitelé některých okolních obcí, kteří chtěli přenést školu do Hřivic. Podpořil je i lounský inspektor Pleskot. V té době už ale bylo vypsáno výběrové řízení na stavební firmu. Zvítězila firma Ing. Prokopa z Plzně s rozpočtem 1 342 562 Kč. Při stavbě měli být zaměstnání především čeští dělníci. Místní i z blízkého okolí. Škola měla být otevřena ve šk. roce 1937 - 1938. V souvislosti se stavbou školy usiloval ředitel školy o to, aby byl Lipenec spojen s Opočnem řádnou silnicí. Cesta, kterou žáci využívali, byla za deště a sněhu neschůdná. Obě obce se dohodly, že na stavbu přispějí stejnou měrou. Předpokládaný náklad byl asi 400 tisíc. Proti se ostře postavili Němci, kteří si nepřáli silnici na českou stranu. Politické události ale zabránily stavbu realizovat. V červnu 1936 začaly práce na stavbě školy. Místní školní výbor požádal kancelář prezidenta republiky, aby škola mohla nést jméno po dr. E. Benešovi: Prezident svolil k názvu “Škola dr. Ed. Beneše.“ Stavba školy byla dokončena přes léto 1937. V září se do ní nastěhovaly děti. Slavnostně měla být otevřena 19. září 1937. Připravovaly se velké oslavy s průvodem spolků a korporací. Účast přislíbil i ministr školství dr. E. Franke. Byly připraveny plakáty s programem slavnosti. Do příprav zasáhla smrt T. G. Masaryka. Obavy, že by podzimní plískanice mohly slavnost ohrozit, vedly k odložení oslav na 15. květen 1938. Politická situace se přiostřovala. Týden po oslavách byla vyhlášena částečná mobilizace 4 sl. Armády. Povoláni byli i někteří z učitelů.

V červnu proběhly obecní volby. Němci v nich získali slabou většinu. Při Slavnostech slunovratu okázale pochodovali kolem školy. Došlo „ k slovní potyčce mezi účastníky pochodu a chotí ředitele školy.“

V druhé, zářijové mobilizaci narukoval ředitel školy a další dva učitelé. Čeští obyvatelé s obavami sledovali další vývoj událostí.

Po  "Mnichovu“ Němci opět získali sebevědomí. Chystali vlajky  s hákovým křížem. Říšské vojsko zabralo Žatec. V Lipenci panovala nejistota, protože nebyla stanovena pohraniční linie. Zástupci ředitele společně s učitelským sborem se podařilo zachránit některé cenné fyzikální přístroje a rozhlasový přijímač. Ostatní inventář ponechali v budově školy.

10. října 1938 ještě vyučování nezačalo. Lipenec byl zabrán. Němečtí výrostci “ozdobili“ pomník padlých v 1.sv.válce hákovým křížem. Na domech byly vyvěšeny říšské vlajky. Německá armáda donutila jednu z učitelek otevřít budovu školy. Německý důstojník obrátil bustu prezidenta E. Beneše čelem ke zdi. Učitelka Maříková ji chtěla vzít s sebou ze školy, ale v rozčilení jí vypadla z rukou a rozbila se. Všichni učitelé školu opustili. Šest z nich odešlo do Zeměch, kde byli hosty statkáře V. Zeleného. Pak odjeli domů do vnitrozemí.

Školní kronika byla dočasně uzavřena.

Budova lipenecké školy byla využita pro německé obecné školy. Sídlil tu obecní úřad, Hitlerjungend, Volksturm. V bytě ředitele bydlel německý řídící učitel FR. Fischer.

Po válce byla budova velmi zničená a zanedbaná. První čeští učitelé sem přišli už v červnu 1945. Čistili školu po německých okupantech, stěhovali nábytek a ještě před koncem školního roku učili dvě třídy obecné školy, ve kterých bylo celkem 31 dětí. V červenci 1945 byl jmenován zatímním ředitelem Josef Umlauf. V září do školy přišlo 133 žáků z Lipence, Lipna, Mradic, Strkovic, Tuchořic, Zeměch, Jimlína, Opočna, Touchovic a Drahomyšle.

Po odsunu Němců v obci docházelo k rozporům mezi tzv. národními správci zanechaného majetku a volyňskými Čechy, kteří zde dostali přiděleno 27 zemědělských usedlostí. Jejich rodiny za nimi přišly až na jaře 1947. Jejich děti (bylo jich 17) nastoupily do místní školy.

Škola v Lipenci byla vyznamenána jako “radostná škola“ čestným uznáním za práci od ministerstva školství. Ve škole působili především mladí učitelé. Slavili s žáky kulturní i politické výročí, hráli divadlo,chodili na brigády, sbírali papír, železo i léčivé byliny. Pořádali "Týden dětské radosti".

Od r. 1195 tu byli i první pionýři. Chyběli však vedoucí, a tak je nahrazovali učitelé.

Škola se starala i o obědy přespolních žáků v době odpoledního vyučování. Stravování bylo hrazeno z prostředků Okresní péče o mládež a Sdružení rodičů a přátel školy. Školní kuchyně vařila od r.1953.

Od tohoto roku byl 16 let ředitelem p. Josef Dolejš. Děti se v září zúčastňují chmelové brigády. Byl založen včelařský kroužek.

Ke škole byl přičleněn i velký pozemek, který byl časem oplocen a využíván jako školní pokusné mičurinské pole. Zahrada měla část užitkovou, kde žáci pěstovali zeleninu pro školní kuchyni. Část okrasnou, kde pěstovali květiny a část pokusnickou, kde pěstovali melouny, sóju, baklažány, rajská jablíčka a jiné plodiny, které se v oblasti běžně nepěstovaly.

V r. 1965 postavil ředitel se staršími žáky skleník a pracovnu pro praktika.

Žáci školy pravidelně nacvičovali několik spartakiádních skladeb. 

V 70. letech došlo k opravě střechy a okapů, byly vytvořeny pracovny fyziky a výtvarné výchovy, zakoupena technika pro zdokonalování vyučovacího procesu. Na škole pracovala PO SSM a pod její hlavičkou rozvíjela svou činnost řada zájmových kroužků.

V souladu s tehdejším politickým režimem se učitelé a žáci zúčastňovali různých společenských akcí, pořádali besedy, přijímaly návštěvy z SSSR, Svazu protifašistických bojovníků i Lidových milicí. Žáci úspěšně reprezentovali školu v řadě ideově zaměřených soutěží. Úspěšní byli v soutěžích se zdravotnickou tematikou. Činnost se rozvíjela ve spolupráci s místní odbočkou ČSČK. Jedno z družstev reprezentovalo školu na krajském kole.

Součástí výuky byla i branná výchova. Pravidelně se v průběhu školního roku konala dvě branná cvičení.

Pedagogičtí pracovníci se podle vyučovacích předmětů sdružovali do předmětových komisí, ve kterých řešili problémy metod práce výuky, vyměňovali si zkušenosti a domlouvali se na možnostech zlepšování výsledků žáků.

V r.1982 byla položena nová podlaha v dílně a vybudována i vybavena cvičná kuchyňka pro pracovní výchovu dívek.

Škola uzavřela patronátní smlouvu s JZD Tuchořice, které pomáhalo škole hlavně zajišťováním autobusů na mimoškolní akce školy.

V 80. letech se škola potýkala s celou řadou problémů. Největším z nich bylo sehnat podnik, který by provedl odborné práce na přestavbě školy, opravu elektroinstalace, ústředního topení nebo střechy.

Protože OŠ ONV ponechal v Zeměchách školu, došlo ve školním roce 1986/87 ke snížení počtu tříd na ZDŠ v Lipenci. 1.stupeň fungoval jako dvoutřídka. Na 21. stupni zůstaly třídy samostatné.

Počty žáků se snižovaly i v dalších letech. Umožnil to i benevolentní přístup OŠ ONV k odchodům žáků do městských škol, přestože byly stanoveny školské obvody.

Problémy na konci 80. let 20. stol. byly i se zajištěním kvalifikovaných učitelů některých předmětů. Vázla spolupráce rodičů se školou, zhoršovala se i kázeň žáků.

Byla vybudována učebna výtvarné a hudební výchovy.

MNV se podařilo zajistit vodovod ke škole a umožnil tak rozvod pitné vody po budově, až do té doby se pitná voda dovážela ze studny na návsi. Vozil ji dlouhá léta školník.

Po „Sametové revoluci“ se v r. 1990 stal ředitelem vítěz konkurzního řízení  M. Čermák. Ten ve spolupráci s pracovníky úřadu začal postupně zlepšovat prostředí školy i jeho blízkého okolí. Nechal oplotit školní pozemek. Začal budovat sportovní areál. Ve výuce docházelo ke změnám. Jsou upravovány a vydávány nové učebnice. Do výuky byl místo ruského jazyka zařazen anglický a německý jazyk. Ve výuce je více využívána nově koupená didaktická technika.

Počty žáků se v 90. letech pohybovaly mezi 80 - 90. Žáci školy začali vyjíždět na ozdravné pobyty a lyžařské kurzy. Ve školním roce se zúčastňovali sportovních, dopravních i výtvarných soutěží.

V r. 1995 musela ZŠ žádat MŠMT  o výjimku, protože nesplňovala požadovaný počet žáků. Za pomoci ŠÚ v Lounech byla  výjimka udělena na dva roky. Za tuto dobu byl  stav doplněn na 119 žáků. OÚ se zavázal po dobu výjimky doplácet částku na chybějící žáky.  

V letech 1999 – 2003 na škole pracovalo několik zájmových kroužků. Škola byla úspěšná i ve vědomostních soutěžích - matematických a zeměpisných. Podařilo se získat 9 počítačů na výuku výpočetní techniky. Byla opravena střecha a okapy.

Škola dbala i na kulturní rozvoj svých žáků. Učitelé se svými žáky navštěvovali divadelní představení v divadle v Žatci i Lounech, navštívili Pražský hrad. To už se konalo za nové ředitelky školy, která zde působila v letech 2000 – 2003.

V roce 2004 na vzešla z konkurzního výběru nová ředitelka školy, jejím plánem do budoucna bylo zavést „nové“ a "radostné učení a tzv. rodinné prostředí pro žáky, ale i zaměstnance školy". Nadšení z budoucích plánů však netrvalo dlouho. Škole hrozilo uzavření. V tu chvíli probíhala jednání o zanechání alespoň prvního stupně školy. Obec Lipno (zřizovatel školy) v čele se starostou obce Jiřím Novotným se vydalo do boje. „Když škola, tak oba stupně“. Tak zněl verdikt pana starosty. Mnoho úsilí a času stálo za to, že škola nakonec otevřela 1. září 2004 1. i  2. stupeň. Vřelé díky patří i rodičům žáků, kteří do poslední chvíle věřili a doufali, že starosta Jiří Novotný školu obhájí. Co by jinak hrozilo dětem? Dojíždět do školy vzdálených 15 – 20 km.

V roce 2005 školu navštěvuje 134 žáků a 21 zaměstnanců. V jejích prostorách je školní jídelna kde se vaří pro 120 „jedlíků“ a školní družina, kterou navštěvuje 30 žáků z 1. stupně.

V listopadu roku 2010 nastoupila na ZŠ jako statutární zástupce školy Mgr. Loulová Markéta, která pokračuje v tvořivém radostném učení dle ŠVP ZŠ Lipenec. Jmenováním roku 2014 na funkci ředitelky školy, se Mgr. Markéta Loulová snaží nadále zapojovat školu do školních a krajských soutěží, vypsaných EU projektů. Škola prochází postupnými opravami a úpravami. Stále ve škole evidujeme 9 tříd a několiko dborných učeben. Počet žáků je stále v průměru 110. Fungují dvě oddělení školní družiny a nadále školní jídelna poskytující obědy a svačiny pro žáky a zaměstnance školy. Účast na soutěžíš, jak jsme na tom s umístěním si můžete přečíst v rubrice Úspěchy a ocenění. V roce 2018 slavila škola 80 let výročí od jejího založení. K tomuto výročí byl vydán také Almanach. Každoročně se škola loučí s absolventy školy absolventským plesem, který se pořádá v měsíci února nebo březen. Ve školním roce 2018/2019 dosáhla škola na počet žáků 130.  

Školní rok 2019/2020 se psal ve znamení SVĚTU PENĚZ. Žáci se mimo jiné věnovali zmiňovanému projektu, kde cílem byla znalost finanční gramotnosti dětí v interakci s projektem ABECEDA PENĚZ. Škola pracovala ve stejném personálním obsazení jako doposud. Rozvíjela se distanční výuka, která přetrvala do školního roku 2020/2021.

Školní rok 2021/2022 - ve vedení školy již 11. rokem paní Mgr. Markéta Loulová. Škola má 9 tříd, odborné učebny, školní hřiště, školní jídelnu a 2 oddělení školní družiny. Celoroční projekt pro školní rok 2021/2022 nese název "Cesta do digitálního světa". Škola prochází postupně obnovou moderního nábytku a výpočetní technikou. Jsme zapojeni do projektu OP VVV.  Škola má 22 zaměstnanců. Již přes dva roky se celosvětově potýkáme s pandemií Covid-19.Celosvětově nyní čelíme pandemii Covid-19 (SARS-Cov-2), která má značný dopad na zdraví populace. Covid-19 patří do skupiny koronavirů, které způsobují především respirační onemocnění. Odborné studie však dokládají, že Covid-19 může rovněž postihovat nervový systém a vést k různým poruchám spánku. Cílem této studie je zjistit, jaké typy neurologických a spánkových příznaků se vyskytují v souvislosti s prodělaným onemocněním Covid-19. 

Školní rok 2022/2023 se nese v duchu "MY JSME ČEŠI, nikdy se nevzdáme". Už 13.rokem je ve vední ředitelka školy Mgr. Markéta Loulová. Pedagogický sbor, ale nejen ten je stabilní. Žáků máme 112, 2 oddělení školní družiny a nádhernou novou školní jídelnu. Snažíme se obměňovat vybavení školy, učební pomůcky, nábytek aj. Letos vstupujeme do 85.výročí školy. V červnu se plánuje malá, skromná oslava na půdě školy s názvem ZAHRADNÍ SLAVNOST. Se svým vystoupením se představí žáci školy, budeme šerpovat a zpřístupníme veřejnosti prostory školy k nahlédnutí. Jste srdečně vítáni. V měsíci březnu opět proběhl velice zdařilý absolventský ples v pořadí už 6. Daří se i žákům v různých soutěžích, vyjíždíme na exkurze a výlety. V měsíci červnu vyrážíme na ozdravný pobyt do Itálie. Účast 50 žáků!! Těšíme se na nové prvňáčky.

Školní rok 2023/2024 nese název v celoročním projektu školy "Cesta kolem světa". Cílem projektu je postupně přiblížit žákům kulturu vybraných států. Pokračujeme v šablonách OP JAK , který je spolufinancován Evropskou unií. Cílem projektu je zvyšování kvality, inkluzivity a účinnosti systémů vzdělávání a zajišťování rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání. Každý rok pořádáme absolventské plesy, výlety, exkurze. Spolupracujeme s okolními základními školami a školkami.  

Školní rok 2024/2025 si do Celoročního projektu ZŠ Lipenec 2024/2025  dal - 4 ELEMENTY ŽIVOTA

Tématem letošního roku jsou čtyři elementy života: voda, vzduch, oheň, země.

Neboť uvedené živly neodmyslitelně patří k lidskému životu a bytí a je nezbytné opětovně nalézt rovnováhu mezi činností člověka a přírodou. Budou probíhat na škole celodenní projektové dny zaměřené na konkrétní element. Náplní budou různé edukativní hry, prezentace, kvízy, přednášky, výstavy, které samostatně připraví všichni žáci školy se svými učiteli průřezově všemi předměty v době cca měsíc před daným termínem projektového dne. Celoškolní projekt bude zaměřen i na úzkou spolupráci s okolními MŠ a ZŠ.

Na škole probíhá modernizace a vybudování odborné učebny. Dotace3 je poskytnuta v souladu s Integrovaným regionálním operačním programem 2021-2027 (dále jen „IROP“) – Programovým dokumentem IROP 2021-2027 na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „Rozhodnutí“) vydaného podle § 14 odst. 4 ve spojení s § 14m zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“). 

Ředitelkou školy je paní Mgr. Markéta Loulová, pedagogický sbor je převážně stabilní. Jsou vedena 2 oddělení ŠD, a neustále se modernizuje školní jídelna.